Nesnáším tuhle roční dobu

10. march 2013 at 17:10 | Inna Centi |  Dvanáctá komnata
Nehledě na to, že mám moc práce a málo času, musím se pořádně vypsat ze svých momentálních pocitů...

Všichni mají rádi jaro a všichni se na něj strašně těší (když pomineme alergiky). Já ne. Dřív nebo později (tento rok ale dřív) na mě totiž pravidelně udeří silné deprese. A když myslím, silné, tak opravdu silné. Přitom jakékoliv jiné období je většinou v pořádku - i pro většinu tak depresivní období jako podzim a zima.

Včera se mi zničeho nic vellmi zhoršila nálada a hlavou se mi honily snad ty nejtemnější myšlenky. Ne takové, kdy mě trápí, jak to teď všechno zvládnu, protože mám maturitu a skoro nic nestíhám. Takové ne. Vždyť na ty jsem si už zvykla a staly se mým denním chlebem. Byly to spíš takové myšlenky, které se týkají mých největších strachů. Horší bylo, že v tu chvíli jsem byla sama doma, a díky těm myšlenkám, které mě trápily jako parta inkvizitorů, jsem se obávala, že bych si mohla něco udělat; nějakou hloupost. Jenže doma nebyl nikdo, kdo by nade mnou držel ochrannou ruku a já se tak mohla cítit v bezpečí. Doma jsem byla jen já sama a měla jsem pocit, jako bych se topila v té nejčernější vodě a pomalu se blížila víc a víc ke dnu, odkud už by mě nikdo nezachránil. Jako bych se topila v bažině. Nebo jako se na mě jako lepidlo lepila kila všeho možného neštěstí. Ten pocit beznaděje byl hrozný a nepřeji nikomu zažít totéž.
Ležela jsem na posteli celá ubrečená, dokud jsem nesáhla po mobilu a nepokusila se zavolat mamce s prosbou, aby se co nejrychleji vrátili domů. Jenže ať jsem volala kolikrát, nikdo to nezvedal. Mojí poslední nadějí byl můj přítel a upřímně nevím, co by se stalo, kdyby to nezvednul aspoň on. Když to zvednul, poprosila jsem ho, jestli by nešel na skype a on okamžitě přijal. Jen co jsme se spojili, všechno jsem mu vyklopila a rozhovor pokračoval až dlouho do noci. Jsem mu opravdu moc vděčná.
Stejně tak jsem vděčná i Amaranthes a Kirmě Lee, které si se mnou psaly na facebooku a hodně mi pomohly zvednout náladu.

Dnes už je to lepší, a i když jsem doma sama, necítím se tak zle jako včera. Jen ty myšlenky mě tak docela neopustily, což znamená, že budu muset asi ještě nějakou dobu počkat, než tohle období prostě přejde...
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Kirma Lee Kirma Lee | 15. march 2013 at 16:19 | React

Nemáš vůbec zač, i ty jsi mi pomohla, jelikož jsme tu depresi měly ve stejnou dobu ... Upřímně ti řeknu, že jsem měla takové tušení. Prostě intuice mi říkala, ať ti napíšu. Udělala jsem to a alespoň jsem ráda, že se vše zlepšilo :) A to tě ani neznám osobně - avšak vím, že si rozumíme teda pořádně :)

Jinak co se týče těch pocitů, tohle jsem zažívala dříve dennodenně. Jako bychh se topila v černém jezeře ze svých slz, pořád mě to stahovalo hlouběji... no a taky jsem udělala jednu blbost, ale o té se tu nechci rozepisovat. Myšlenky byly horší. Z toho všeho mě právě dostal také můj přítel a pár kamarádů (včetně tebe) a hudba. Teď už je to vše také naštěstí lepší :)

2 Inna Centi Inna Centi | 15. march 2013 at 17:45 | React

[1]: To jsem ráda, že jsem pomohla i já tobě :-)
Ten den jsem měla taky takové nutkání ti napsat, ale nakonec jsem si to rozmyslela, protože vím, jak rychle se dokáže taková "nálada" přenášet a to zvlášť, pokud jde o empatického člověka, takže jsem se obávala, abych ti tím neuškodila. Hodně se mi ale ulevilo, když jsi mi sama napsala :-)

Já to tak měla někdy v šesté až osmé třídě. Cítila jsem se hrozně a přešlo to až asi po roce. Tehdy to bylo ale vážné, protože to trvalo o dost delší dobu a přítele jsem tehdy ještě neznala. Uff, ze základky už jsem ale naštěstí pryč :-)

3 Sophii Sophii | Web | 12. may 2013 at 16:02 | React

Jo no, jarní deprese... ne každému to jaro sedne. Takhle protivná jsem většinou na podzim. A že to letos stálo za to. Ufff. Jsem ráda že to období už mám za sebou a doufám, že se hodně dlouho nic takého neobjeví znova. Snad i ty už si ok a užíváš si plnými doušky letošní jaro :)

4 Inna Centi Inna Centi | 23. june 2013 at 17:19 | React

[3]: Zpětně: Já nevím proč, ale mám obvykle problém spíš v době jaro/léto. I když, jak už komentovala Kirma Lee v předchozím článku - možná je to jen tím, že je víc povinností :-)
Každopádně toto jaro jsem si moc neužila, protože letos bylo právě díky množství povinností hodně hektické :-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement