Taikatalvi ♥

10. december 2012 at 17:19 | Inna Centi |  Dvanáctá komnata
Venku už od včerejška nádherně sněží. A to žiju na jihu. Prostě "taikatalvi" - stejně se jmenuje i můj design a můžete třikrát hádat proč. Zatím ještě není nic moc, ale předpokládám, že ho ještě upravím...

V pátek měla naše třída sužkáč. Mně se tam původně ani nechtělo kvůli tomu jednomu debilovi, který mě donutil přesunout se z původního blogu sem (ve starších článcích se můžete dočíst podrobnosti), ale nakonec jsem si řekla, že by bylo hloupé nejít. Mamka mi proto nachystala oblečení, obarvila mi na poslední chvíli vlasy a uprvila mě, abych aspoň při tak mimořádné příležitosti vypadala reprezentativně. A řekla bych, že se i celkem povedlo.
Když jsem došla, chvíli jsem byla zmatená a pobíhala po recepci hotelu, kde je sklípek, v němž se měl stužkáč konat. Nakonec jsem ho našla i díky vycházejícím spolužákům, kteří si asi šli ven zakouřit. A byli překvapivě milí.

Došla jsem dolů, kde už byla většina třídy. Jen jsem odložila víno a brambůrky (což měl každý přinést) a jala jsem se hledat místo. Jenže místa ještě nebyla rozdělená, tak jsem si jen odložila kabát a světřík a hurá prozkoumat místo konání. V jedné místnosti seděl DJ - kamarád mého spolužáka a pár ostatních kluků. Jen jsem nahlédla a už se ozval jeden můj spolužák: "Ááá, Inna jaká kočka!" a to jsem vůbec nečekala. Fakt ne - já jsem spíš ošklivé kačátko - aspoň se tak vidím. Na to jsem se jen ušklíbla, mávla rukou a odešla do další místnosti, kde bylo další posezení. Díky kruhovému tvaru místnosti a kovovým tyčím, které dělily každou lavici, tam byla skvělá akustika takže jste mohli slyšet, co si říkají lidi na druhé straně místnosti. Po nějaké době si přisedl i spolužák, který mi složil onu poklonu a chvíli jsme si povídali. Nebo se spíš provokovali - nějak jsem si za ty čtyři roky, co jsem jediná holka ve třídě, navykla klučičímu způsobu chování (docela).
Jak čas ubíhal, přicházeli další a další učitelé a žáci a já si radši přemístila oblečení na velkou hromadu (jinak se to ani nazvat nedá), kde měli oblečení i ostatní. Jenže se zjistilo, že není foťák, takže jsem se domluvila s mamčiným přítelem, aby mi dovezl foťák. Za chvíli už jsem čekala na recepci (kde jsem se trochu ztrapnila, protože jsem netušila, že tam někdo je). A foťák dorazil ještě dřív než někteří spolužáci - krásná zrcadlovka. Jenže jsem po nějaké době obdržela hovor, že nesmím používat blesk, což focení samozřejmě znesnadnilo a většina fotek tudíž nedopadla moc dobře. Perlou bylo, že jsem se při odjezdu dozvěděla, že jsem neměla používat jen externí blesk, který by mě ale ani nenapadlo vytahovat. A to jsem tam ještě všem, co chtěli něco vyfotit, vysvětlovala, že to musejí co nejnehybněji držet.
No nic. Aspoň že jsem tam měla co dělat, protože jinak bych asi jen seděla na zadku a většinu času se nudila. Pak dorazili další učitelé. Mimojiné i pan učitel, který vypadá jako gentleman z první republiky a hned mi řekl: "Inna dneska jaká vyšperkavaná... Sluší vám to!", čímž mě uvedl do takových rozpaků, že jsem odpověděla jen: "Eh... Umm... Děkuju?" (samozřejmě tam i ten otazník patří). A vyjdu ven na chodbu, kde už stál náš angličtinář, kterému je asi kolem třiceti let, povídal si s klukama a hned na mě: "Teda tebe bych nepoznal". Protože už jsem opravdu nevěděla, jak odpovídat, tak jsem řekla jen: "Tak teď nevím, jestli je to dobře nebo špatně." a on okamžitě odpověděl: "Ne ne, sluší ti to..." Vážně jsem byla v rozpacích.
Pár slov jsem v průběhu večera prohodila i s matikářkou a jinými učiteli, kteří tam byli. Dost i s jedním, který nás už letos neučil a to díky tomu, že jsme potřebovali někoho, kdo by fotil, když jsem zrovna já nemohla - ale to byl nápad jednoho ze spolužáků.
Když došlo na stužkování, tak jsem po dlouhé době perlila - a jsem pyšná na to, že jsem si dokázala udělat přede všemi srandu z toho třídního debila, kterého jsem zmínila na začátku. Když jsem ho totiž měla při stužkování vyfotit, prosnesla jsem: "Tak, a teď mi na tom foťáku praskne čočka!" a k mému překvapení ta hláška měla i celkem úspěch. O totéž se pokusil on, když jsem měla být stužkovaná já, ale ejhle - tomu se nikdo nesmál. A stužky máme krásné, modro - bílé; finské. To mě moc těší. Jo a ještě musím dodat jednu velmi příjemnou věc a sice to, že jsme byli pasováni hvězdným mečem za zvuku úvodního soundtracku z Hvězdných válek - co víc byste si mohli přát.
Následoval přípitek - první z velké číše, kterou jsme nakonec rozbili a střepy vzali pro štěstí, a druhý (to bychom asi nebyli Moraváci, kdybychom si nepřipili aspoň dvakrát) - to už jsme pili každý ze své a vzájemně jsme si přiťukli. Byla ale sranda pozorovat toho debila, i když vám-neznalým jeho chování to bude přpadat kruté, jak za mnou asi minutu chodí s očekáváním, že si ťuknu i s ním - ha, bazinga! Neťukla!
Jenže protože moc nepiju, začal mít na mě alkohol (i když ho bylo opravdu jen trochu) vliv - začala jsem mluvit trochu hlouposti a paradoxně jsem si toho byla vědomá, jenže ani tak to žvatlání nešlo zastavit. Proto je dobře, že i když se tomu všichni divili a ještě mě přemlouvali, ať zůstanu, že by mě domů pak hodili, že jsem odešla jako první - když už se i můj super-ultra introvertní spolužák předvedl tak, jak se předvedl, tak nevím, čeho bych byla schopná já. Stačí mi, že jsem na pár převážně rozmazaných fotkách (jelikož jsem byla "vrchní" fotograf a stejně by mě asi jinak nikdo moc nefotil). Však jsem všech těch asi 200 fotek celou sobotu upravovala.

Ale dneska - dneska mi to myslelo ještě hůř než ve stavu lehce ovíněném, protože jsem byla unavená. Ona ta únava je asi vážně horší než opilost, i když jde samozřejmě o to, do jaké míry.
Ale aspoň je dneska tak krásně. Škoda, že zítra musím k doktorovi...

Příjemně mě překvapilo i to, že nám těsně před stužkováním hrál soundtrack Heart Of Courage od Two Steps From Hell, který mám moc ráda :-)

A pro dokreslení nádherné zimní atmosféry - písnička Taikatalvi od Nightwish ;-)
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 prodej-odevu prodej-odevu | Web | 10. december 2012 at 17:22 | React

Ahoj nehledáš dárky k Vánocům jak pro mamku pro ségru nebo i kámošce? :) Tak já ti můžu pomoct :)

2 Romana Romana | Web | 10. december 2012 at 17:24 | React

Ahoj hlasuj prosim tady http://www.sportisimo.cz/vanoce/dopis-jeziskovi/?dopis=3238 uplně dole děkuju :)

4 Sophii Sophii | Web | 10. december 2012 at 17:35 | React

Tohle cd od Nightwish je boží. Taky tu vydím Two Steps from the Hell. Ti dělají opravdu dobré epické melodie. Jinak, opravdu pěkný design.
A jak tak vidím, tak tu si stužkáč někdo narozdíl ode mne užil. Taky se mi na můj vlastní stužkáč nechtělo, ale narozdíl od tebe kvůli celé naší blbé třídě. Jeden debi.. to je nic. My jich měli hned 20 :D.

5 Inna Centi Inna Centi | 10. december 2012 at 17:38 | React

[4]: Děkuju, jsem ráda, že se tu objevil další človíček s dobrým (a teď myslím hlavně hudebním) vkusem :-)

Já si pamatuju na svou třídu ze základky - to byla tak převážně třída debilů. v devítce jsem se tam nebavila prakticky s nikým a jen jsem se modlila, aby to bylo na střední lepší :D
Ale třídu idiotů vážně nezávidím - zvlášť proto, že vím, jaké to je :-)

6 Kirma Lee Kirma Lee | 10. december 2012 at 19:23 | React

Podle mého mínění to nezní tak špatně, alespoň trochu sis to užila ;) Doufám, že náš stužkáč nevyjde nějak katastrofálně, s takovýma blbama, co máme ve třídě..

Two Steps From Hell zbožňuji, stejně jako Immediate Music.. epická nádhera se vším všudy ;)

7 Inna Centi Inna Centi | 12. december 2012 at 21:47 | React

[6]: Já jsem se taky bála, jak to dopadne a že mě všichni "zakúsnú" nebo se dám dobrovolně na útěk ještě před stužkováním, ale bylo to v pohodě. A navíc jsem, jak víš, trochu zesměšnila toho debila, což bylo už dlouho mým cílem :-)

Znáš E. S. Posthumus? Ti jsou taky skvělí :-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama