Pro svou temnou image jsou schopní snad všeho...

15. december 2012 at 14:19 | Inna Centi |  Kniha myšlenek
Vždy mi bylo vyčítáno, že chodím spát pozdě - marně jsem vysvětlovala, že mi to tak vyhovuje. Vždy mi bylo vyčítáno také to, že jsem bledá - zbytečně jsem vysvětlovala, že s jasným slunečním světlem nejsem moc velká kamarádka. A tak to prostě bylo a je - není to součást mojí image, já taková prostě jsem.

Jenže už jsem se setkala i s takovými, kteří "mají rádi" noc a "nemají rádi" sluneční světlo jen kvůli tomu, aby udělali dojem na ostatní, i když skutečnost je trochu jiná. To aby vypadali odlišně a "kůl", protože stejně jako tu máte lidi, kteří chtějí zapadat, tak tu máte lidi, kteří se chtějí odlišovat, aby přitáhli pozornost. Chápete, co tím myslím?
No, nebylo by na tom nic až tak špatného, ale taky už jsem se setkala s někým, kdo v očích ostatních díky tomu vypadal docela komicky. To si prostě představte holku, která měla ráda všechno veselé, poslouchala popík, nosila jasné barvy, ale pak se vzhlédla v gothic - přišli na řadu upíři a protože musela mít image opravdu vyloženě "nočního stvoření", začala se tak i stylizovat a vytvořila si web o dark-art obrázcích. Kdyby aspoň poslouchala gothic rock, death rock, batcave, post punk nebo něco, co patří ke gothic hudbě, protože to bych samozřejmě brala… Jenže to byl pořád popík a podobně. Postupně to ale lidem v okolí začalo připadat spíš směšné, protože se vždy nějak "prořekla" a tím pádem všechny její pokusy o vytvoření si image "dárk end ívl" gothičky přišly vniveč. Takže to zas musela nějak vykompenzovat. A pak přišlo na řadu emo a po něm scene - dokážete si snad představit, jak v očích ostatních vypadala, když jeden měsíc tvrdila, že má ráda noc a temnotu, ale další měsíc se zase dušovala, že má ráda jasné barvy, veselé a roztomilé věci a chodí spát už v osm hodin, protože nemá ráda tmu a chce se dobře vyspat, aby neměla ráno kruhy pod očima. Ale kdo ví, jak dopadla - dlouho už jsem ji neviděla a je možné, že z toho nakonec vyrostla...
Pravdou ale je, že co se najednou vyrojilo tolik knížek s upíří tématikou, najednou se setkávám s velkým množstvím lidí, kteří se vzhlédli ve svých hrdinech a mají nutkavou potřebu, se tvářit, že s nimi mají něco společného (já jsem to ale doteď nepochopila, takže se mě neptejte, jakým způsobem uvažují) a najednou je z člověka, který zářil optimismem a miloval pobyt na sluníčku člověk, který (tvrdí, že) má rád noc a tajemno, (tvrdí, že) chodí spát až kolem třetí ráno, (tvrdí, že) nemá rád světlo a říká všem, že je introvert, protože si s lidmi v okolí díky těmto "odlišnostem" nerozumí (taky "skvělý" argument), i když ho vídáte každou přestávku vysedávat na lavičce před třídou, jak se řehtá na celou chodbu společně se svými deseti kamarády. A vy jen čekáte, kdy to toho dotyčného člověka přejde, protože je vám jasné, že to, co tvrdí, není tak docela pravda. Ale na co se takto přetvařovat a okolí i sobě samotným něco nalhávat, když je i jim samotným jasné, že skutečnost je jiná?

A protože samotný článek není moc zajímavý, tak přidávám něco na konec:
Byla už tma, asi sedm hodin večer. Stála jsem na rohu ulice, poblíž pouliční lampy, když kolem mě prošla směrem k autobusové zastávce skupinka holek (té nejmladší mohlo být tak devět let a té nestarší kolem sedmnácti). Nevím proč, ale zastavily se asi tři v polovině vzdálenosti mezi mnou a zastávkou - tedy asi dva metry od zastávky a o něco málo míň než dva metry ode mě - takže bylo docela dobře slyšet, o čem se baví (asi si dovedete představit, že rozhodně nešeptaly). Ty mladší se dohadovaly o tom, která z panenek Monster high je lepší, a ty starší se zas bavily o nějaké Twilight sáze - všechno to šlo naprosto mimo mě. Vím, že jedna z těch, co se bavily o Twilightu, řekla, že upíři jsou vlastně docela gothic a protože má upíry ráda a zamilovala si noc, krev a černou barvu, že bude možná gothička, protože je to drsné a ona bude ještě zajímavější a ostatní začaly přitakávat. V tu chvíli se o mě začaly pokoušet mdloby, ale nedala jsem na sobě nic znát.
"Mně se strašně líbí Edward," řekla jedna z holek a na to jí hned odpověděla druhá: "Jo, je super - hlavně se mi líbí, že není jako ti nudní upíři; že nepije lidem krev a na slunci neshoří, ale svítí." Měla jsem sto chutí se do toho rozhovoru vložit, ale nakonec jsem nad tím jen mávla rukou, protože na sebe nepřitahuju pozornost zrovna dvakrát ráda (kdo mě zná, ten to ví). Jenže to už se do rozhovoru přidala další: "Mně se na těch upírech z Twilightu líbí, že jsou bledí a mají žluté nebo červené oči. Já jsem si říkala, že se příští léto nebudu vůbec opalovat, abych byla taky tak bledá…" Podívala jsem se na svou skoro až mrtvolně bledou ruku a pomyslela si, že jsem taky bledá, ale nikdo mi kvůli tomu nikdy nesložil poklonu - spíš se mě už mnoho lidí zeptalo, jestli nejsem nemocná, přičemž jsem ale byla naprosto zdravá. Jen bledá…
Nicméně, už jsem nevydržela tam jen tak stát, takže jsem přišla nenápadně blíž… A ještě trochu blíž… "Vy se zajímáte o upíry?" řekla jsem a snažila jsem se tvářit nenuceně, "Protože mně ti upíři, o kterých se tu bavíte, moc upírští nepřipadají…" "No dovol!" vystartovala na mě jedna a ostatní mě začaly zaplavovat dotazy typu "Proč si myslíš, že nejsou upírští?!" a narážkami jako "Co se pleteš do našeho rozhovoru?!" nebo "Tak nám řekni, jací by teda měli být!". Já jsem (na rozdíl od nich) byla pořád naprosto klidná a řekla jsem jen: "Možná proto, že normální upíři jen těžko ovládnou svou touhu po krvi, byť i to se snad nějak ovládnout dá. Ale určitě na slunci nasvítí - to je ta největší hloupost, co jsem kdy slyšela." Jenže ony to furt nemohly pochopit, takže mě zaplavovaly dalšími a dalšími otázkami. Chvíli jsem se ještě pokoušela dostat ke slovu, ale když mi došlo, že je to zbytečné, došla mi trpělivost, luskla jsem prsty a proměnila se v malého černého netopýra. Hned, jak si všimly, že už nestojím před nimi, ale místo toho jim nad hlavami poletuje černý netopýr, okamžitě se rozprchly nezávisle na tom, že jim asi jen za půl minuty přijel autobus. Ještě chvíli jsem poletovala ve vzduchu a sledovala jak se ze vzdálenosti asi pěti metrů ode mě schovávají za rohem jednoho z domů a vyhlížejí, jestli už jsem pryč, než jsem se rozhodla odletět směrem k domovu. Sice jsem je mohla kousnout, protože už jsem taky měla docela hlad, ale takovou radost bych jim neudělala. Jen by mě zajímalo, jestli tohle umí ten jejich Éda…

Fanynky Twilightu mi to snad odpustí - není to mířené proti nim, je to jen obyčejná recese ;-)

P.S.: Fanynky Twilight ságy si asi všimly, že se v tom moc nevyznám - já sama jsem si toho dobře vědoma :-P :-D
P.P.S.: Je mi jasné, že ten článek, ani ta "povídka" za moc nestojí, ale už jsem dlouho nic podobného nepsala (hlavně jsem už dlouho nepsala článek na TT), takže jak vidíte, jsem už poněkud vyšla ze cviku ;-)
 

2 people judged this article.

Comments

1 chs-animal-love chs-animal-love | Email | Web | 15. december 2012 at 14:56 | React

Povedený vzhled blogu :-) A hlavně ten lay,jak tam blikají ty vločky :-P

2 Šíryen Šíryen | Email | Web | 15. december 2012 at 15:25 | React

Moc pěkné. S článkem naprosto souhlasím, i já jsem takové lidi již potkala. Znám malou desetiletou blondýnku se zářivým úsměvem, která se napřesden ostříhala, obarvila na černo, začala temně malovat, dělat podobné nesmyslné kraviny, mluvit hlubším temným hlasem.. Neříká se tomu- pózer? Člověk by se svým vzhledem a mluvou měl snažit předně vyjádřit sám sebe, ne zapadnout do nějaké sorty lidí.

3 Inna Centi Inna Centi | 15. december 2012 at 15:44 | React

[2]: Děkuju :)
Jop, přesně tak se tomu říká - pozérství. Jenže to tu prostě jsou lidi, kteří se toho jednoho stylu drží delší dobu, i když mu nerozumí, a pak ti, kteří je střídají jako ponožky, až je to všem jen k smíchu.
Však jistě - proto se mi taky zdá jako nesmysl se buď snažit za každou cenu nějak odlišit jen proto, abych byla ve středu zájmu, nebo se naopak za každou cenu někam řadit, jen abych nevyčnívala. Tím chci říct, že když člověk poslouchá třeba rock, tak je rocker, ale ne, že bude všude tvrdit, že je rocker jen proto, aby zapadl do komunity rockerů a v očích ostatních měl respekt, byť poslouchá cokoliv z mainstreamu - takové lidi taky bohužel znám.

4 kirma-lee kirma-lee | Web | 16. december 2012 at 10:17 | React

Tak ten článek se naprosto povedl a musí, s tebou souhlasit-jsem taky šíleně bledá, ale já to mám kvůli nízkému tlaku a nedostatku krve. Podle mě je ta potřeba holek prostě někam patřit a bejt "hustá".

Stejně tak když si stáhnou písničku Nothing Else Matters od Metallicy a hned si myslej, že jsou metalistky.

A co se týče Twilight ságy, tak ta mi úplně změnila pohled na upíry. Aha, odjakživa jsem si myslela, že upíři jsou krvelačný stvoření, co nemilosrdně zabíjejí každýho smrtelníka a ono ne.. Bych je zavřela do pokoje s DVDčkama Nosferatu, Van Helsing a Drákulou a schválně potom bych byla zvědavá, jestli by říkali, že upíři "září".

5 Inna Centi Inna Centi | 17. december 2012 at 21:10 | React

[4]: Děkuju :-)

U mě je to možná dáno i tím tlakem, protože se mi špatně prokrvují ruce a nohy. Ale nijak zvlášť to neřeším ;)

Jo, tak to mi ani nemusíš připomínat - minimálně jednu takovou "metalistku" znám určitě :D

Já myslím, že by některým stačilo pustit horor Svítání, aby se jejích názor na to změnil...

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama